k řízení při kontrakcích:
Já jsem si porod v kanceláři neplánovala, plánovala jsem porod doma, nebo taky za pěkného počasí venku někde poblíž domu (statek na samotě:O)). Pokud by moje tělo rodilo tak, že by porod začal kontrakcemi, které se stupňují, až dojde k vlastnímu porodu (tak jsem rodila 1.-3. dítě, tak bych asi při začátku kontrakcí zůstala doma a svolala všechny tam. Jenže když si to moje tělo rodí tak, že každý den jen chvilku, tak já prostě nejsem ten typ, co by seděl celou tu dobu na zadku (u 4. a 5. porodu to byly 2 dny, u 6. porodu to bylo 9 dní!) a čekal na porod. Zjistila jsem, že když budu žít jen čekáním, že se z toho zblázním a že je pro mě zdravější žít normálně až do doby, kdy VÍM,že už to za určitou dobu (hodiny) skončí porodem. No, a to jsem ZJISTILA až HODINU před vlastním porodem.
Takže když jsem jela do školy, tak jsem vnímala, že kontrakce mám, ale nevěděla jsem, že za pár hodin už porodím.
Dokud to šlo, tak jsem řídila (ráno do školy). Po písemce protože jsem MUSELA dojet někam do bezpečí, ale domů jsem už nejela - to jsem vnímala jako příliš riskantní (porod v autě, nebo při zastavení prostě na silnici, nebo prostě neschopnost řídit).
Johanka