Hodně z vás tu kritizují porodnice. Rodila jsem 3x v jedné a té samé. Žádné problémy ... naopak. U prvního jsem byla vyděšená, bylo mi 19, u druhého jsem byla ráda, že můj býv. manžel byl první otec u porodu v této nemocnici a podle toho porod probíhal. Úplně v klidu. A třetí jsem taky porodila s tatínkem a taky v klidu. Myslím si, že holky mladší než já, si myslí, že jen ony vědí, co a jak. Nastudují si příručky, absolvují kurzy a pak jsou za chytré a nejchytřejší a absolutně nedokáží připustit, že doktoři mají mnohem víc praxe. První dva porody jsem nedostala nic, rodila jsem spontánně a ani jsem nic nechtěla. Třetí byl ale jiný. Sice bez bolestný, ale zjistilo se, že malá má omotanou šňůru kolem krku natřikrát a že porod musí být urychlen. Byl a naštěstí. Doktorem je tam její skoro strýc a dozvěděla jsem se až potom, že opravdu hrozilo její zadušení. Přesto všechno byl porod hladký. Cítila jsem se skvěle po fyzické i psychické stránce a ani nechci domyslet, co bych dělala doma.
Sice jsem rodila potřetí, věděla jsem, co mne čeká a těšila se. Dokonce jsem absolvovala i předporodní kurz a to hlavně proto, abych se dozvěděla, kde jsem dělala chybu, že jsem dva starší nekojila. Dozvěděla, napravila a malou kojila rok, než řekla ... bleee.
Říkám i svým starším, dnes už jeden dospělák, že ... mají příliš mnoho na výběr a jsou ze všeho divocí a myslí si, že všechno vědí nejlíp. Stejně tak to je s porody. Propagují se porody doma. Ano, proč ne? Ale tady se od žen, co rodí doma, dozvím jen to, jak je to v porodnici hnusné a to i přestože tam nikdy nerodily. Udělal někdo nějakou studii, kolik žen třeba při porodu doma pak muselo vyhledat pomoc u lékaře? Jaká je třeba úmrtnost novorozenců při porodu doma? Jak často nastanou komplikace? Ne, to se pak možná hodí vina na lékaře.
Je mi 38 a pokud se dočkám vnoučat, dětičky zatím děti nechtějí ani omylem, doufám, že budou natolik rozumné a snad i zodpovědné, že porodí moje vnoučata v porodnici. Věřím a budu věřit tomu, že se jim tam dostane péče, jakou si přejí a zaslouží. Že nebudou za ty nejchytřejší a nerozhodnou se porodit třeba babičce pod okny. Že se nastávající matka bude na miminko těšit, bude v klidu a nebude do poslední minuty taková workoholička, že nebude děti rodit jako na běžícím pásu a v poklusu jen proto, aby všem dokázala, že to zvládá.
Je mi jasné, že se na moje slova zase sesype hromada vzkazů od vyznavaček porodů doma, ale já musím bránit i naše porodnice. Doma jsem nerodila a nikdy rodit nechci. Ani nevím jak je to procentuelně ... porodnice - porody doma. Ale na 100 % vím, že v porodnicích rodí většina žen. A už jen to je snad důkaz, že nejsou tak děsné. A pak, i my ženy, co tady píšeme, jsme se nejspíš narodily tam. Když jsem se ptala mámy, co ji připadá lepší, jednoznačně řekla, že porodnice. Její bratr u porodu umřel. Ano, byl rok 1950 a umíralo hodně dětí. A že je ráda, že si dneska ženská poleží v porodnici týden a nemusí hned vběhnout do frmolu kolem domácnosti a to samé říkám i já.
Poslední porod a pobyt v porodnici dokonce přirovnávám k lázeňskému pobytu. Sešly jsme se tam tři fajn ženské, klábosily jsme, o nic se nemusely starat, jenom o naše mimí. Týden oddychu. Když jsem nechtěla, sestru jsem neviděla i celý den. Doma čekaly dvě "hladové" děti, přítel ... vaření, úklid, a všechno další, co všechny maminy znají a k tomu miminko a samozřejmě návštěvy, protože každý chce vidět právě hned to nejmenší stvoření. Znám hodně mamin, co jsou z toho všeho pak unavené a nemají daleko ke kolapsu. Myslím, že nejen já, ale hodně z nás, chtělo porod klidný, potom si to hezky "vydýchat" a užít a ne dělat druhý den, jakože o nic nejde.