Hezký den všem,
po přečtení mnoha příspěvků jsem se rozhodla přijít také se svou troškou do mlýna. Za chvíli to budou 2 roky, co jsem u Apolináře rodila a ač se mi dva roky zdají jako dlouhá doba, některé zážitky jsou vskutku nezapomenutelné.
Porod jsem měla po 8 dnech přenášení vyvolávaný a zázrakem i vcelku krátký (vyvolání začalo v 8 hodin ráno a syn se narodil po 15. hodině odpoledne). Porod vedl asistent MUDr. Koleška, PA byla pí. Smejkalová (a i další sestřičky, jejichž jméno si žel již nepamatuji). Těm všem moc a moc děkuji za milé jednání, jemuž vděčím za to, že porod pro mě nebyl špatným zážitkem, ba právě naopak (i když znám teda příjemnější zážitky ). Co se týče prostředí, opravdu to není luxus a podmínky byly, i díky velkému počtu rodiček a souběžné rekonstrukci jednoho křídla budovy, někdy opravdu bojové (třeba jsem s břichem "napumpovaným krystýrem" musela přebíhat chodbou plnou pacientů z hekárny na sál, protože byly špatně slyšitelné ozvy a musela jsem na monitor...), ale to vědomí, že se tu o mě i dítě dobře postarají, kdyby nastaly jakékoliv komplikace, přebily všechno to "negativní". Prostě a jasně, za porod dávám jeničku s hvězdičkou!
Zato odd. šestinedělí je zlý sen, ze kterého jsem se ještě nevzpamatovala!!! Ve snaze zapomenout se mi podařilo zapomenout jen oddělení, na kterých jsem ležela. Jména personálu neznám, nikdo se zásadně nepředstavoval (asi věděli, proč...). Den po porodu jsem ležela na normálním pokoji. Syna mi sestra přinesla cca po 3 hodinách po přijetí na oddělení se slovy ..."tak si ho zkuste nakojit..." a odešla. Něco jako pomoc či alespoň vysvětlení neexistovalo. To mi to ale ještě nedocházelo, jelikož hormony nezačaly ještě pořádně pracovat. O půlnoci přišla Ukrajinka vyměňovat odpadkové koše...!!! Druhý den jsem se, a to jen díky intervenci známé, dostala na dvoulůžkový nadstandart. Když to vezmu kolem a kolem - personál gynekologický byl milý, ochotný pomoci a vysvětlovat případné dotazy. Zato personál, míním tím obzvláště mladé sestry, odd. šestinedělí byl děs, pro který nenacházím slušné označení. Samozřejmě, byly světlé vyjímky (1 -2 za 7 dní mého pobytu), ale celkově z toho mám tak děsný zážitek, že se klepu ještě nyní. A to poznamenávám, že jinak jsem ženská celkem od rány, co si nedá jen tak něco líbit a k tomu ještě sama doktorka, takže jsem věděla, "do čeho jdu"!
S kojením vám z 99,9% nikdo není ochoten pomoci (kromě té jedné světlé vyjímky, které stále děkuji). Když se nedáte, jsou na vás nepříjemné, jak jen to jde, utrhují se na vás, popřípadně vás upozorní, ať si ho nakrmíte alternativně, že ony nemají čas. Když to nejde, nezájem. Naopak, ještě vám vynadají, že dítě málo přibralo! Naprosto chápu, že jsou zavalené prací,jsou to jen lidi a taky toho mají někdy dost, ale co si budeme povídat, to asi žádnou maminku po porodu, co je unavená a vystrašená nezajímá. Na pokoji se vám střídá mnoho bíle oblečených osob, které po vás něco chtějí, různě vám ošetřují děcko, popřípadně vám ho beze slova seberou a někam odnesou a ani nemají tu slušnost se představit a říct vám, co se děje. Uklízečky poznáte pouze podle koštěte, špinavého hadru a ruského přízvuku. Po ohlášení, že začíná vizita musíte okamžitě dítě svléci do plíny, v případě, že kojíte urychleně odtrhnout od prsu a pak půl hodiny čekat, než vizita vlastně dorazí...atd, atd, atd. Když to shrnu, z porodnice jsem odcházela naprosto vystresovaná, uřvaná, s pocitem, že nejsem schopná se o dítě postarat, skoro nerozkojená, ačkoliv mléka bylo dost, zato s doporučením, ať si domů pořídím váhu a pořád vážím, když mi dítě tak špatně jí...Tento stav mi vydržel skoro 3 měsíce (kdy jsem jako blázen opravdu vážila před a po kojení) a celou dobu, co jsem kojila, tedy do synova 8. měsíce, pro mě bylo kojení naprosté utrpení a trápení. A za to vše "děkuji" přístupu personálu na odd. šestinedělí.
Takže, Apolináře DOPORUČUJI NA POROD, žel na šestinedělí jinam už nemůžete, takže se připravte na to nejhorší a budete pak třeba mile překvapené. Holt to lékařské zázemí asi stojí za to muset pak "přežít" těch pár dní, kdy si připadáte hůř než dobytek, co jde na porážku.
Hodně zdaru a síly všem maminkám!!!