Vážená paní Jano,
se zájmem jsem si přečetla Váš dopis a následující reakce. Jsem bezdětná, svobodná studentka sociální práce v Praze a sociální patologie v Hradci Králové.
Za sebe mohu říci, že když mne matka nutila se připravovat na přijímací zkoušky na gymnázia též jsem nebyla až zas tak nadšená.
Až v pozdějších letech jsem mohla naplno odcenit přístup mých rodičů, kteří trvali na přípravě na gymnázium. Jsem jim za to vděčná, protože v tak mladém věku si člověk jěště neumí dostatečně uvědomit, jak je pro jeho budoucí život vzdělání velmi důležité, a to ve smyslu moci si vybrat dělat práci, která mne baví.
Slib své dceři zajisté splnit musíte, jak sama píšete. Zájezd do Paříže je příliš velká odměna za něco, co dělá sama pro sebe.
S pozdravem Marta Štěpánková