Nejhorší jsou ty výčitky, že člověk mohl něco udělat. Já si nevšimla klíštěte za uchem dcerky, i když ji jinak pravidelně prohlížím. Druhý den jsme ho vytáhli nacucané, přesto jsem na to v rámci přípravy na porod druhého mimča úplně zapomněla. Do týdne začala být dcerka velmi unavená a zčervenala jí lehce jedna tvář. Pořád mi to nedocvaklo. Až jednou ráno se na mě usmála a půlkou tváře to nešlo, byla nehybná. Poležela si dva dny na JIPce, pak dva týdny v nemocnici. Měla neuroboreliozu. Dva měcíce jsme cvičily, aby tvářička zase normálně fungovala, ale doteď se stane, že je rozdíl vidět. Co bude mít po tak závažné formě boreliozy za následky nelze odhadnout. Mám jedno video, kde je už vidět, že tvář je lehce paralyzovaná, že není symetrický úsměv. Já ji točila a ničeho si nevšimla, dnes to vidím děsivě zřetelně a nedokážu si tohle video už pustit.