Milé maminky,
to,co se stalo po očkování je strašné.Přijít o dítě musí být pro každou maminku snad to nejhorší na světě (já osobně si větší bolest nedokážu představit).
Proč očkovat?
V tomto příběhu vidím jednoznačné selhání lékaře,pokud vše proběhlo tak,jak maminka popisuje.
Troufám si říct,že díky své práci očkování rozumím a chápu mechanismy.
Setkávám se často,že lékaři podceňují pevné standarty,kdy,jak a koho očkovat.Zejména živé vakciny nejsou žádná legrace.
Na druhou stranu,díky očkování se u nás některé nemoci vůbec nevyskytují a my jsme ve větším klidu,že si naše děti ze školky nepřinesou nějakou smrtelnou nemoc (např.TBC nebo pravé neštovice).Očkování má za úkol vymítit nebezpečné nemoci v populaci.
Přesto je tu ještě jedno ale.Vzhledem k tomu,že očkuji svoje dítě,svůj zázrak,to moje štěstí,nebylo by mi na obtíž se informovat na internetu,podrobně u lékaře nebo na zdravotním ústavu jak která látka působí,kdy se může očkovat a kdy ne.Naše populace není zvyklá seo svoje zdraví starat aktivně sama,vyhledávat a ptát se na informace,jen většinou jako ovce jdeme se stádem a čekáme,jak to dopadne.
Maminky,ptejte se.Důvěřujte lékaři nebo ho změňte,ale rozhodně si uvědomte,že očkování bude chránit jen tehdy,když i my podáme lékaři nejlepší informace (rýma,teplota u dítěte) a v případě nejasností si "vydupeme" ošetření a testy.
Když to hodně zlehčím,běžně,když svým drobečkům nakupujeme jídlo,díváme se,co obsahuje.A když některou složku neznáme a nerozumíme chemickému vzorci,tak si to prostě vyhledáme...zkusme to samé,když jde o jejich léčbu.I lékař je člověk.Může se mýlit,může mít mylné informace....

Pisatelce přeju hodně sil a štěstí,byla to hodně krutá zkušenost.Držte se......