Jsem naprosto otresena osudem Daniely a jejiho syna, ale ptam se vas: Komu jste pomohli tim, ze jste zverejnili veskere detaily z urazu jejiho syna??????? Proc to delate, navic na strankach, ktere navstevuji hlavne maminky, nebo tehotne zeny a jejich partneri? Myslela jsem si, ze toto jsou stranky urcene k tomu, aby slouzily rodinam a ne, aby je rozbijely!! Co to ma za smysl? Obdivuju Danielu za to, co vsechno dela a chapu, ze je plna zaste, ale to, co zverejnila rozhodne zadne mamince nepomuze. Zive si jeste pamatuju tu unavu prvnich mesicu a jak jsem byla stastna, kdyz jsem mohla jit sama alespon na nakup a muj manzel hlidal. Je to opravdu hnusne zverejnovat takoveto veci, akorat to vytvari v lidech strach a strach je jak znamu negativni emoce!
Chtela bych vzkazat vsem lidem, kteri byli tak blbi jako ja a cetli tento clanek (hlavne jeho odpudivy zacatek): zkusme to rozdychat (a to doslova, nebot strach zabranuje volnemu dychani) a pokusme se hlavne kolem sebe vytvaret dobro a usmevy!! A hlavne verme svym partnerum!! Jeste porad si myslim, ze dobrych lidi je na svete vic. Pokusme se to dobro probudit!!!