Jano, to, co se stalo Daniele, nikdo nebere jako běžnou, normální věc, ani to neznamená, že by jsme byli všechny zblblé z televize. Ale nemusím ti říkat, jací jsou někteří lidé, že ne všichni jsou milí, krásní a normální. Pláčeš, když jdeš okolo postiženého člověka(dítěte), odvracíš oči, aby jsi tu realitu života neviděla? Copak nečteš noviny, nechodíš ven, nechodíš do Mateřského centra či k lékaři?
To co se stalo Daniele je strašná věc, ale o tomto skutečně článek nebyl, byl o ženě, která ač má těžce postižené dítě, nevzdala se a snaží se pomáhat i jiným dětem. A daří se jí to. Před Danielou smekám a přeju jí do budoucna, ať její plány všechny vyjdou.