Kdyz jsme cekali Petu, byla manzelka kvuli nejakemu velmi vaznemu genetickemu zatizeni rodicu sledovana na genetice. Teoreticky to bylo mozna zbytecne, protoze jako krestani jsme meli jasne rozhodnuti - pokud by dite bylo tak tezce poskozene, ze by to neprezilo - Pan Buh dal, Pan Buh vzal, ale jinak je nase POVINNOST se o nej s laskou postarat (a byla by to povinnost i pripadnych pristich deti.)Ale bylo lepsi aby lekari byli pripraveni na situaci po porodu. S Amniocentezou jsme ale vahali, protoze jak nam sdelil jeden sprateleny gynekolog je to v normalni situaci zjisteni asi 3% informace za cenu 0,5% rizika potratu - zabiti ditete. Protoze po manzelcine namitce pani doktorka na genetice zjistila, ze by z jejich vysledku stejne nemohli uvedenou vadu vysledovat, pristoupila na neprovedeni. Vyhoda sledovani na genetice nakonec bylo podrobne sledovani prenatalniho vyvoje ditete a zachyceni preeklampsie. Po obtiznem porodu se nam pak narodilo zcela zdave dite. Pouze manzelka musela kvuli komplikacim zustat jeste mesic v porodnici.