Kateřino,
nedá mi to, abych neodepsala na Váš dopis.
Myslím a doufám, že to v ČR není tak strašné, jak píšete. Jistě to není ideální a najdou se i nepříjemní lidé, ale jako standard bych to nebrala.
Kojila jsem na různých místech - v parku, na radnici na chodbě, ve vlaku (v kupé se 7 lidmi), v čekárně, v restauraci (mnohokrát) atd. Nikdy jsem se nesetkala s nepříjemnou reakcí. Překvapení, možná pobavení, ale nikdy pohoršení. Doba se holt mění. (dokonce se mi to rýmuje :-))
Obchody se zákazem vstupu kočárků mně taky vytáčejí, ale je jich stále míň a většinou mi na otázku "Proč?" ani nedokázali odpovědět. Takže mně i mnohdy pustili s malou dovnitř. A navíc mám spíše zkušenost, že mi (v normálních obchodě) prodavačky ještě podrží dveře.
Co je problém - bariérový přístup. Pro hluboký kočárek jsou problémem i dva schody. A že je možné otevřít lékárnu se schody u vstupu, to fakt nechápu.
S restauracemi mám taky jen dobré zkušenosti. Je fakt, že jsou rozdíly mezi jednotlivými formami, ale to mi připadá normální. Mně vždycky udělali pro kočárek dost prostoru (na úkor pohodlí čísníka) a vyšli ve všech požadavcích vstříc. Opravdu nemám špatnou zkušenost. I když do problémového věku Týnky se teprve dostáváme...
Takže souhlasím s liknavostí v přístupu úřadů, u lidí se to lepší a snad vede trvale k lepšímu.
Přeji Vám příjemný návrat bez husí kůže,
Jana.
Předchozí