Nezlob se, ale tvůj názor mi připadá poněkud úsměvný. Nevím, jestli je to tím mládím, ale spíš asi nevědomostí a zajetýma stereotypama. Dobře vychovat dítě neznamená bít ho, stejně jako rozmazlený spratek nerovná se nebité dítě. To, že tebe rodiče nebili a bylas spratek, neznamená, že je to tak všude.
To je černobílé vidění a zjednodušené uvažování, které tady má ale hodně lidí. Dítěti můžeš dát mantinely i bez toho, že ho budeš třískat, tvoji rodiče selhali v tom, že ti ty mantinely nedali, možná ne v tom, že tě nebili. Znám dobře rodiny, kde děti nebijí a nepřerůstají jim přes hlavu a ani nejsou nevychovaní spratci. A za to děti, co jsou bity a ti spratci z nich jsou. Čím to asi bude?
V těch prvních rodinách se rodiče dětem hodně věnují, o výchově přemýšlejí a snaží se dětem dát jasné mantinely bez toho ponižujícího bití. Ať se na to díváš jak chceš, pořád je to násilí a je to ponižující jak pro dospělého, tak pro dítě. Neříkám, že by se plácnutí nemělo použít nikdy, ale v naprostém minimu případů, až jako naprosto poslední metoda a u dětí, které nejsou žádným jiným způsobem zvladatelné. Tady ale rodiče sahají k bití jako k první a jediné metodě, co znají a to je špatně. Mimochodem osobní zkušenost z dětství. Možná tvoje dítě to bití skousne, ale možná ho to poznamená a jednou ti to vyčte....