Porodnici na Obilním trhu jsem si vybrala na doporučení své sestry a kamarádek, které tam rodily. Porodní bolesti mi začaly přesně v den, na který jsem měla vypočítaný termín porodu. Ale pořád se mi nezdály ještě tak hrozné, aby to už mělo být "ono". Opravdu drsný to začalo být až další den k večeru a proto jsme vyrazili s manželem na Obilňák. Sestry byly milé, všechno fajn až přišla paní doktorka a po prohlídce mi řekla, že se neotvírám a že to je nejspíš planý poplach. Moje bolesti prý budou nejspíš jenom poslíčci, tedy ať počítám s tím, že ustanou, jedu domů a v pondělí (byla sobota) přijdu na prohlídku ke své gynekoložce. To jsem tedy vůbec nečekala.Jednak jsem nechápala, proč by mi měly bolesti ustávat, když jsem měla již po termínu porodu a dál jsem si říkala, že jestli tyhle bolesti jsou poslíčci, tak porod nepřežiju. Navíc jsem si díky shovívavému tónu paní doktorky připadala jako hysterická prvorodička, která nepozná pravidelný stahy a přijede rodit s poslíčkama. Nicméně jsme si s manželem řekli, že se asi teda nedá nic dělat a odjeli jsme domů. Psychicky mě bylo strašně. Skoro dva dny bolestí, byla jsem nevyspaná, unavená, zničená, bez vyhlídky na brzký konec toho martyria. Naštěstí asi za 20 min. po návratu domů mi praskla plodová voda, takže jsme se otočili a frčeli zpět. Mě se vrátilo trochu sebedůvěry, že jsem správně odhadla, že už budu rodit. Pak už vše mělo hladký průběh, porodní asistentka p. Bilíčková byla naprosto skvělá, kdybych mohla hned jí výrazně zvýším plat, protože si to rozhodně zaslouží. Porod proběhl rychle a hladce, k mé obrovské úlevě, protože jsem měla plno obav, jako asi každá maminka, co rodí poprvé. A mé paní doktorce jsem nakonec taky odpustila, protože po porodu mi nevyšla celá placenta, což paní doktorka poznala, takže mě ušetřila zánětu a dalších nepříjemností, za což jsem jí vděčná.
Oddělení šestinedělí nebylo z hlediska vybavení úplně ideální, ale to jsem věděla dopředu, takže mě to nepřekvapilo a navíc jsem to brala tak, že nejdůležitější je, že mám krásný zdravý mimčo a tu trochu nepohodlí ráda přežiju. Personál byl v pohodě, takže více méně spokojenost.
Chceme s manželem tři děti, takže na Obilňáku se na mě můžou těšit ještě 2x.