Konečně to někdo pochopil. Tady se všichni předháníte v tom jak je Míša úžasná, oháníte se tolerancí, pochopením a vším možným, skutečnost je ale jiná. Kolik lidí by si při náhodném setkání s podobně postiženým člověkem řeklo, že je to nějakej blázen, kolik lidí by se mu posmívalo, kolik dětí(zejména puberťáků) by si z něho dělalo srandu a kolik lidí by se na něho naopak usmívalo a říkalo jak je úžasně milej a ty další sladký řeči co tu píšete? Chápu, že matka takové dítě miluje, chápu, že chcete Macešku podpořit (pochopila jsem, že ji znáte z Rodiny delší dobu), ale já se na to dívám z pohledu člověka, který potká takto chovající se dítě třeba na ulici.