V březnu se nám narodila naše dcerka Estelka. Již od začátku těhotenství jsem měla jasno, a to že bych chtěla rodit co nepřirozeněji v klidném prostředí. Objeli jsme několik porodnic (jsme z Prahy) - a podle očekávání z našeho malého "výběrového řízení" vyšla nejlépe ta vrchlabská. Celou dobu jsme byli uplne v pohodě, co nás asi nejvíce zneklidňovalo, byly reakce okolí a rodiny (tak daleko, to je zbytečné, chcete bý zajímavý, každý to vydržel - proč něco jiného, nemají Jipku, porodíte cestou...).
Vše dopadlo super, cestu jsme krásně stihli...i když jsme vyjeli až když jsem měla kontakce tak po deseti minutách...počkali jsme si další noc a celé dopoledne než se nám estelka narodila. Celou dobu jsme byli s manželem ubytováni v příjemném pokoji, každých 20 minut přišla sestřička na kontrolu. Až když pan doktor uznal, že se porod blíží, přesunuli jsme se na porodní pokoj, kde nám byla napuštěna vana. Já si "hověla" (no taková sranda to teda nebyla) ve vaně, manžel seděl za mou hlavou - pozvbuzoval mě, držel, hladil a omýval, byl úžasný!!!!
...a za chvilku Estelka doslova proplula omytá na hladinu. Bylo to moc krásné.
Placentu jsem porodila také do vany.
Po svých jsme si došla na již klasický porodní sál, kde jsme byla během chvilky ošetřena a pak opět po svých s manželem a naším miminkem na náš pokoj, kde jsme společně trávili čtyři dny.
Hned po porodu jsme se cítila moc dobře, sedět jsem mohla také hned.
Estelka v noci vůbec nepláče (ani ve dne - jen zřídka) a věřím tomu, že je to díky klidnému porodu - bez světel, hluku, medikamentů, koupání a měření hned porodu (mimča se ve vrchlabí koupou až druhý dne, měří až při odchodu - aby se zbytečně nemučili natahováním).
DĚKUJEME VŠEM!!!
Předchozí