Mít školu v místě bydliště není až tak moc rozhodující v otázce, zda bude dítě zapadat do třídního kolektivu. Sama jsem učila třídu, která byla složená z dětí z města a několika okolních vesnic. Existovaly skupinky podle vesnice a částí města, ale ty se postupem času začaly promíchávat. Dokud jsou děti malé, tak se opravdu nemůžou dost dobře setkávat mimo školu, ale řekla bych, že jim to moc nevadí. I dítě ze samoty může být pro ostatní zajímavým a žádaným společníkem, stačí, když začne vykládat, že ráno šel kolem stodoly kanec :o))). A hned ostatní kulí oči (i učitelka :oDDD ) Občas se hodí, když spolužák bydlí přes ulici (lépe se posílají domácí úkoly :o))), ale není to ta hlavní okolnost, jestli bude prcek ve škole přijímán a oblíben. Víc to ovlivní povaha. A rodiče samozřejmě nesmí dítě z třídního kolektivu svým hloupým jednáním žádným způsobem vyčleňovat (jako se to stalo mně :o(. ) Já si dokonce myslím, že je velmi žádoucí, aby děcko mělo blízké a důvěrné kamarády i z jiných míst než jen ze třídy. Kroužky a sporty jsou důležité nejen pro vývoj psychický a fyzický, ale i ten sociální . Alespon dva tři různé kolektivy dítěti jen prospějí. Jediný problém nastává, když se dítě přestěhuje hodně daleko a "o všechny přijde najednou", pak se musí rodiče hodně snažit, podržet ho a pomoci mu.