Ano, ta Tvá první věta je častým argumentem (ne)kompromisních zastánců očkování. Jak už jsem ale psala v jiném příspěvku, případ očkování proti neštovicím ukazuje, že nemoc se může rozšířit i mezi úplně proočkovaným obyvatelstvem. A to není výmysl můj nebo odpůrců očkování, ale historicky doložitelný závěr představitele WHO, který se očkováním zabýval. Vzhledem k tomu (z mého pohledu) přináší riziko vypuknutí epidemie každý stejně, ať už je očkovaný nebo neočkovaný.
Ohledně té hygieny. Nevím, jestli to chápeš stejně jako já, ale není tím myšlena jen hygiena osobní. Spadá do toho také hygiena pitné vody, odpadů, bydlení (s rozšířením kamenných domů a postelí vymizely krysy z lidských ložnic v rámci širokého spektra obyvatelstva, díky tomu nastal ústup morových epidemií). A jak už jsem minule napsala také socio-ekonomické změny a odstranění hladu (teď je naopak zas problém s onemocněními, které souvisí s přebytkem jídla a také se začíná mluvit v této souvislosti o epidemiích), markantní zejména v minulém století, měly vliv na snížení výskytu všech infekčních onemocnění. V neposlední řadě ke snížení zejména úmrtnosti na infekční nemoci vedl vědecký (antibiotika) a technický (diagnostika) pokrok.
Ještě jednu poznámku k tetanu. Četla jsem, že překonání tetanu nezanechává obranu před opakovaným onemocněním. Vysvětluje se to tím, že smrtelná dávka tetanového toxinu je tak malá, že na něj imunitní systém ještě nereaguje tvorbou protilátek. Při očkování se v rámci jedné dávky do těla vstřikuje padesáti násobek smrtelné dávky toxinů, ale zbavené své toxicity. Jak mohu spoléhat na to, že mě toto očkování ochrání před tetanovým toxinem, který při infikování samozřejmě své toxicity zbavený není, když mé tělo si vytvořilo – jestli vůbec – protilátky proti toxinu, který vlastně ani toxinem není? Ráda si to nechám vysvětlit od odborníka.