Mám k Tvému příspěvku jen laický dotaz: na základě čeho se určuje to určité procento, pod které když klesne proočkovanost, tak dochází k mutacím virů, které kolují v rámci neimunní populace? Jinak řečeno, je opravdu nějaká záruka, že i kdyby byla, čistě hypoteticky, proočkovanost populace 100%, tak by viry nemutovaly? Nehledě na to, že jak jsem pochopila, tak procento proočkovanosti populace není přímo úměrné s procentem imunity proti danému viru v rámci očkované populace, tedy že 100%-ní proočkovanost ještě nutně nepředstavuje 100%-ní imunitu očkované populace vůči danému viru. Z toho jsem usoudila, že zde opět nastává prostor pro mutace virů, proti kterým nemá protilátky ani očkovaná populace. Z tohoto úhlu pohledu mi tedy vychází závěr, že je jedno, jestli je populace dostatečně proočkovaná nebo ne, viry mohou mít možnost mutovat tak jak tak . Nebo jsem to celé špatně pochopila?
A co říkáš na mutace virů v souvislosti s aplikováním kombinovaných vakcín?Nevzniká tady prostor pro vznik (možná zkřížení?) úplně nových odrůd virů? Nehrozí podobná situace jako v případě rutinního podávání širokospekrálních ATB?
Další „vadou“ očkování z mého pohledu je původ vakcín. Nemám v této oblasti takový přehled, takže upřesnění od odborníka nebo informovanějšího čtenáře uvítám, ale je mi známo, že k výrobě současných očkovacích látek se části zvířat, které se prý nepoužívají vůbec nebo pouze vzácně, nahradily buňkami. Oficiálně se prý nazývají buněčné řady nebo buněčné linie a údajně se jedná o rakovinné buňky, které pocházejí od ženy jménem HEnrietta LAcksová, proto se někdy používá termín HeLa buňky (počáteční písmena jejího jména). Nepředstavují tyto technologie výroby očkovacích látek pro člověka v budoucnu také nebezpečí? Pokud je mi známo, existují v této souvislosti spekulace ohledně AIDS a BSE, kdy je počátek jejich výskytu dáván do souvislosti s očkováním. Kdo ví, co všechno je nám v rámci jedné dávky očkovací látky do organismu vpravováno a co to do budoucna se zdravím a imunitou každého z nás udělá?

Pro zajímavost uvádím druh zvířat, který byly (u některých možná pořád jsou) používány k získávání očkovací látky (zdroj – kniha Očkování – obchod se strachem):
neštovice – telata (kůže), ovce (kůže), králíci (oči)
tetanus – koně
vzteklina – psi, ovce, opice, králíci, křečci, krysy, myši, slepičí vejce, kachní vejce
tuberkulóza (BCG – očkovací látka) – krávy (vemeno), hraboš polní
dětská obrna (poliomyelitis) – opice (ledviny a varlata)
zarděnky – králíci (ledviny)
spalničky – psi, morčata (ledviny), japonská křepelčí vejce, kuřecí embrya
černý kašel – myši
chřipka – kuřecí embrya