Můj synáček se těší. Je přesvědčen o tom, že to bude kluk, protože si to přeje on i tatínek a nevím jak u Vás, ale u nás co řekne tatínek je "svaté"-přestože si manžel kvůli mně přeje holčičku (o tom ale syn neví) :-)
Ve škole to zatím neřekl, nebo o tom alespoň nevím :-) Jinak to prožívá zvídavě-ptá ce na vše možné, kouká do kočárků a už pláneju, jak si předělá pokoj, aby se mu tam brácha vešel :-)
Je to prostě úplně jiné, než když jsem si plánovala jeho. Tenkrát mi bylo 20 let a já si pořádně ani neuvědomovala, co to je mít dítě, přestože jsem si ho strašně přála. S manželem jsem vše brali tak, jak to přišlo. Teď vše plánujeme a o to víc se na to těšíme!
Jinak díky za radu, kouknu se do starších článků.
Pa Šárka