AHoj...
tolik ten příběh poznávám.
Taky jsem dlouho řešila,kde je chyba,jestli ve mně nebo v rodičích....každé vánoce od puberty (kdy jsem našla svůj názor) jsem trpěla a ani se netěšila.
Šetřilo se na všem...jídle,pití,vodě,elektrice,topení....nechápala jsem,co vlastně ze života moji rodiče mají?
Přitom patříme spíše k majetnějším,podle stavu konta nebyl a není problém zaplatit nezbytné výdaje.
Navrhovala jsem cokoliv...změny,jiné jídlo (v akcích se vyžívají,zejména v majonezových a sojových pochutinách),jiná forma úspory (plastová okna)...vše bylo špatně.Až si prý budu vydělávat,tak ať si ve své domácnosti dělám co chci.

Ihned po maturitě jsem utekla.Ty hrozné hádky mě ničily..a nelituji ani jediné vteřiny.Pravda,byly dny,kdy to bylo obrovsky náročné,jak finančně,tak fyzicky,vykašlala jsem se kvůli tomu na vysokou školu,kterou si dnes,v 27 letech a dvěma dětmi dodělávám.ALe poznala jsem i v jiných rodinách,že žít se dá jinak,na plno a přesto v mých finančních možnostech.
Užívám si teď vánoce s dětmi.Nezapomenutelné...máme každý rok živý stromeček,protože se to holkám líbí.Kapra nekupuji,protože ho nejíme a vaříme si to,na co je chut....cukroví pečeme také jen to,které jíme a vůbec mě netrápí,jestli mám víc druhů než kamarádka a sousedka.Topíme si tak,aby nám nebyla zima a vanu plnou vody si napustíme,abychom v ní všechny tři cákali a užívali si toho mála,co jim z dětství zůstane.

Nevěš hlavu....bude to jiné,lepší...teď ti nezbyde nic jiného,než se přizpůsobit jim...bohužel.Je hodně pravdy,že koho chleba jíš,toho píseň zpívej..(tuhle frázi jsem od rodičů nesnášela)

A kdyby tě zajímalo,jak to mám s rodiči teď....pořád stejně šetří,v jídle se máma neskutečně zhoršila,nakupují jen těžké věci,které bych si domů nikdy nekoupila,doma mají zimu a topí jen,když máme přijít (to jsem si vydupala) a teplou vodu mají jen večer,když se ohřeje trochu bojler....
A víš co? Mě je to už jedno.Snažím se nad to povznést,už to nekomentuji,neb tam bydlet nemusím a žiju si podle svého....a máme klid všichni.

Tak se drž )