Mám pocit že píšu vlastní dcerce, taky se tak jmenuje a je ve Tvém věku.
Je to zhruba 2 roky zpátky, kdy jsme měla pocit a zřejmě i dcerka , že naše soužití je naprosto nemožné.
dle jejího názoru jsme byli s manželem naprosto nemožní,nechápali jsme její pocity, nechtěli jsme jí koupit vše co "nutně "potřebovala.
A taky jsme nedovolili aby její přítel , byli spolu v té době cca 2 měsíce, u nás spal.
No tak se rozhodla že se odstěhuje,no prosím, at si teda jde !Pomohla jsme jí i sbalit tašku a odvezla jí ke kamarádce a že si pak s mladým seženou podnájem.Probrečela jsem každou noc,co nebyla doma.To bylo v pondělí a v neděli mi volala, jestli bych pro ní nepřijela.
No tak jsme si jí dovezla domů, omluvila se nám.
Víš, chcete být dospělé,ale ono to není jednoduché.
Táta s mámou určitě vědí proč šetří,jak tu někdo psal, přijdou složenky,jako každý měsíc.
A rozplynutá výplata ve složenkách je taky realita a ne výmysl.
a maminčin strach pochopíš, až budeš mít svoje děti, ted je prostě nemožné, aby jsi to chápala. Nemá cenu tu psát o strachu mámy, která se nemůže dovolat dítěti,i když "dospělému".
Dodělej maturitu, chceš jít na vysokou, dokážeš být soběstatačná?
s hodně názory se taky ztotožňuji, jsou to příspěvky maminek, co mají děti v Tvém věku.
Není to jednoduché a je to hlavně o toleranci.

Moc Ti přeji do nového roku vše nej......!