Moniko,
mrzí mě, že jsem Vás vytočila. Ale sama jsem se přiznala, že je to předsudek. Velmi dobře vím, že kojení není samozřejmost, natrápila jsem se dost, než se můj o měsíc předčasně narozený chlapeček naučil sát. Když se nám to kojení konečně podařilo rozběhnout, byla jsem šťastná jak blecha. Bohužel jsem tehdy byla jediná kojící maminka v okolí a užila si v parku dost poznámek typu: "Vy ještě kojíte? To snad není normální!" A to v době, kdy mému synovi nebylo ještě ani půl roku. Takže ty moje dnešní křivé pohledy jsou možná reakce na tyhle zážitky. Musela jsem se nějak obrnit, abych vydržela ty nejméně jednou za týden (po řadu měsíců) se opakující otázky, kdy že už konečně přestanu kojit.
Navíc, ani ve svém předchozím příspěvku jsem nenapsala, že osuzuju maminky, které nekojí (opravdu to není dar daný každému). Proti mysli je mi to HOTOVÉ TEPLÉ MLÉKO (ideální potrava pro všemožné bakterie)tahané hodiny v termoobalech. Proč nevozit v termoobalu čistou vodu a potřebné množství mléka odměřené v malém zásobníčku s násypkou (prodávaly se už v době, kdy byl můj syn miminko, používala jsem je po té, co jsem ho v necelém roce odstavila)? Alespoň pro ta nejmenší miminka s nejcitlivějším zažívacím traktem.
Doufám, že se mi podařilo napsat svůj názor tentokrát jasněji. Mimochodem - jednu věc Vám závidím - z lahvičky přesně víte, kolik toho miminko vypilo. My chodili ze začátku několikrát týdně kojit do poradny zvážit se před a po kojení, aby se zjistilo, jestli se malý "neflákal" a vysál toho dost.