Je mi přes třicet,jsem šťastně vdaná už 10let,máme čtyřleté dvojčata,prostě super až na ...Je ji skoro 12.Její matka ji vychovávala sama na vlastní popud.Když jí byly tři roky,našla si biomatka přítele se kterým později přivedla na svět další čtyři děti.Dceru jsme brali od tří let skoro každý víkend k nám,nebo k babičče.Jako prvorozenému dítěti se ji věnovala veškerá pozornost.Před rokem byla i se svými sourozenci sociání pracovnicí odňata z pěče matky a svěřena manželovi.Myslela jsem,že to bude vpoho.Přece se známe.Ale opak je pravdou.Nejdřív svou zlobu obrátila proti našim dvojčatům.Řešil to manžel.Pak začala krást.Opět to řešil manžel.Pak přišlo lhaní.A pak už to řešil psycholog.Po třech návštěvách měla být vpořádku.Není.Jsem s dětma sama doma,manžel jezdí večer.Dcera nemíní respektovat svoje povinnosti,ignoruje co ji říkám.Porovnává se se čtyřletými.Žárlí na ně i když nemá důvod.Ale před otcem hraje komedii.Nejdřív chtěla,aby byla jen ona a taťka a jeho peníze,což mu i napsala,teď píše smsky babičče,že pomlouvám její matku,která se mimochodem už čtyři měsíce neozvala.