Lauro,
podle mého názoru a podle mých zkušeností se zoufale mýlíš v úsudku o Daniele a jejím duševním rozpoložení. Pokusím se vysvětlit, jak se věci mají ve skutečnosti.
Daniela založila občanské sdružení (právnická osoba, podléhající zákonům ČR, vedoucí řádné účetnictví), které se zabývá praktickou pomocí postiženým lidem. Sdružení má i své internetové stránky, kde se dočteš o jeho činnosti: TADY. A pro tuto činnost sdružení nezbytně potřebuje (to je snad pochopitelné) peníze nejen od státu a obce, ale i od soukromých dárců. Proto Daniela svůj případ neustále medializuje. Aby pomohla druhým. Už trochu chápeš? Dnes je prostě taková doba: kdo není v televizi a o kom se nepíše, jako by nebyl...:-))) Není to tedy, jak usuzuješ ty i pár jiných, z důvodu autoterapie nebo zášti vůči společnosti, není to ani snaha děsit pokojné spoluobčany. Výše uvedený článek (pro čas. My a děti) a další podobný článek, který vyšel ve Vlastě, jsem dala přečíst majitelům firmy, pro kterou pracuji. Výsledkem byl finannční příspěvek pro sdružení, uznávám, nijak vysoký, ale stejně jsem z toho měla radost. Také vím o tom, že jedna moje zdejší virtuální kamarádka na sdružení pravidelně přispívá ze svého příjmu. Přála bych Daniele, aby takových dárců bylo mnohem, mnohem víc.
Snad jsem to vysvětlila aspoň malinko.
J.
P.S.: Prosím tě, Lauro, příště místo keců pošli Daniele na sdružení nějaké peníze ;-) Posloužíš tak dobré věci. A podle mě by si Daniela zasloužila od tebe omluvu. Ale to je věc názoru.
J.