Vážená paní Jano,
chtěla bych Vám popřát mnoho sil a zároveň Vám držím pěsti ať je Vaše miminko zdravé.
Jsem o něco mladší než vy, ale při čtení tohoto článku jsem si uvědomila jak je nevědomost sladká.
Já jsem si prožila trochu jiný příběh, se svým přítelem /teď už manželem/ jsem otěhotněla a prožívaly jsme krásných devět měsíců než se nám narodí miminko.Bylo to krásné vše plánovat, "dohadovat" se co to asi bude, kupovat oblečky apod.
O to bylo zjištění den před porodem, že není vše v pořádku jak mi tvrdil gynekolog.Hned mně odvezli do fakultní nemocnice kde mi udělali kompletní vyšetření a na druhý den jsem rodila císařským řezem.Další dny hrůzy, které jsem si prožila vám nemusím ani popisovat.Moje dcera trpěla nemocí, kterou má jen 1% dětí.Po třech měsích mi zemřela.
Sice jsem to celých devět měsíců netušila, že se zrovna mně může něco takového přihodit, ale bylo to i tak dost bolestivé a je to šest roků co se to stalo a já mám pořád obavy otěhotnět, protože kdyby se to mělo opakovat tak bych to asi nepřežila.No a posuďte sama je-li lepší vědět o nemoci během těhotenství nebo až po porodu?
Nicméně Vám přeji hodně sil Vám i Vašemu muži.
Eva