Můj muž byl po narození naší dcery dost vážně nemocný a tak jsem se bála po něm cokoliv chtít. Čtyři měsíce po porodu jsem musela jít na operaci žlučníku a tak taťka musel začít a šlo mu to opravdu báječně. Od té doby si s dcerkou báječně rozumí a navzájem se bezmezně milují.
Naprosto skvělé bylo, že byl do 1,5 roku dcery s skoro pořád doma a tak i pro mě bylo příjemné podle potřeby předat péči o dcerku jemu.
Od té doby co chodí do práce je to sice horší, protože se vrací pozdě, ale stále večer koupe a dokonce se občas nabídne na víkend odjet s dcerou k babičce a dědovi a tak já mám opravdu volno. Přála bych takového tatínka více dětem, i když nic není tak ideální jak na první pohled vypadá.


Lucie