Ahoj Simono, mluvíš mi z duše. Pro ženy, které nadřazují své vlastní zájmy, pohodlí, kariéry, peníze a nechávají zabít své děti - navíc tak drastickým způsobem, kterým interupce je (jak by se ti líbilo, kdyby tě někdo rozřezával zaživa), jsem velmi smutná. Mluvím o té většině, které to dělají z těchto důvodů, nechci soudit znásilnění, postižení apod. I kdybych měla odtrpět 9 měsíců a pak ho dát do babyboxu, tak je to lepší, než ho zabít. Dát mu alespň šanci, je to přece její vlastní dítě. Navíc adoptované děti mohou mít velmi šťastný život, v mém okolí je jich hned několik. Jejich maminky jim ale daly šanci. Po interupci navíc velmi často přichází psychické potíže, které mohou trvat celý život. Své rozhodnutí už zpět nevrátíte.