Chci se s Vámi podělit o své zkušenosti, které jsem prožila při operaci ve FN Krč na gyn. oddělení a JIP ve dnech 27.9.-30.9.2002.
Vše začalo na gyn. ambulanci, kde mě porodní asistentka (PAS) uvítala se slovy "jestli máte nějaké cennosti, dejte si je přes den operace či odpoledne návštěvě do trezoru, mohlo by se Vám to ztratit". Svým podpisem jsem potvrdila, že jsem informována a chci být informována i o svém zdravotním stavu. Chyba, protože tam bylo drobným písmem napsáno, že studenti SZŠ a medici mohou nahlížet do záznamů, ale to jsem si přečetla až když jsem měla dokumentaci v ruce. O tom mě již nikdo neinformoval.
V přijímací kanceláři mě paní s úsměvem zaregistrovala a vše řádně vysvětlila. Následoval příjem od MUDr. Řehákové, z které vyzařoval klid a pohoda.
Při příjmu na gyn. oddělení se mě ujala staniční sestra a žákyňka mi změřila fyziol. funkce FF(TK, TT, P + odběr krve), ale to už jsem se začala vyptávat, která zkumavka je k čemu. Všechny odběry jsem již měla hotové, ale bohužel z jiného zdravotnického zařízení. PAS mi při odběru začala říkat co se odpoledne bude dít, ale tím moje informovanost skončila. Chtěla jsem vědět, kde budu po operaci ležet, ale to mi nikdo neřekl. K obědu byla už pouze polévka a okolo 15,00 a 20,00 příprava - klyzma. Opět jsem se ozvala, že mám šetrnější metodu místo klystýru, tzv. YAL, ale zaslechla mě staniční s. a řekla, že se zde nepoužívá, že s ním mají špatné zkušenosti, ať se domluvím s anesteziologem. Proč s anesteziologem, nechápala jsem. Dále jsem absolvovala ultrazvuk. vyšetření společně s další pacientkou. Kde je zachováno soukromí pacientek? Při otevřených dveřích se špatně odkládá i obléká! Opět jsem se ozvala. Pak přišlo na řadu oholení genitálu a dezinfekce . Tam jsem zjistila, že na oholení se používá 1 žiletka na 3-4 pacientky...hrůza. Naštěstí jsem byla oholená z domova. Nenechala jsem se odradit a aplikovala jsem si YAL sama. Při noční službě PAS M. Bernardové jsme dostaly ještě jeden klystýr. Já jsem se mu opět vyhnula (aplikovala jsem si YAL). Na dobrou noc jsme na pokoji dostaly (s kolegyní Míšou Melkovou) tbl., ale nikdo nás neinformoval na co to je, až po našem dotazu. Ranní probuzení bylo odstrašující, PAS M. Bernardová vlítla do pokoje, nemilosrdně rozsvítila a než jsem si nasadila brýle, už jsem dostala injekci do břicha. Toto jednání se mi velmi nelíbilo a začala jsem se ohrazovat, diskutovat, co jsem to dostala. PAS zjistila, že jsem si nevzala večerní ordinaci a byla velmi ironická. Myslím, že mám právo se rozhodnout, zdali tbl. na spaní chci či nechci. Jednání PAS M. Bernardové bylo velice svérázné a neprofesionální. Sama jsem pracovala na oddělení s 30 pacientkami a vím, co obnáší práce na oddělení.
Po aplikování premedikace jsem jela na operační sál. Probudila jsem se na JIP a jaké bylo moje zděšení po zjištění, že mám permanent. cévku, která byla velmi nepříjemná. Zase nás dopředu nikdo neinformoval. Mé probuzení z narkózy bylo bouřlivé. Chtěla jsem vědět co se mnou je, chtěla jsem pít. Dostala jsem injekci proti bolestem, opět jsem chtěla vědět, co mi dávají. Možná byly mojí reakcí zaskočené, ale nakonec jsem si injekci dát nechala. Pomohla mi a já spokojeně usnula. Po probuzení jsem byla "fit", ale v pohybu mi vadila cévka. Na diskusi přišla paní staniční, že co jsem přijela mám stále nějaké výhrady a připomínky. Musím ocenit, že hledala řešení, aby mi pomohla při mé nespokojenosti. Nakonec jsme se dohodly na kompromisu, že až mi dokapou infůze, tak mi jí vyndají. Chtěla jsem močit sama na mísu. Nakonec jsem se dočkala a noční sestřička, která byla moc milá a usměvavá, my jí vyndala.
Chtěla bych poděkovat touto formou staniční sestře (bohužel nevím jméno) a sestřičkám z JIP za jejich péči, snahu vyřešit jakýkoliv problém a hlavně za trpělivost. O tom ta naše práce je.
Myslím, že gyn. oddělení by mělo řešit jednání, přístup porodních asistentek k pacientkám, jejich lepší informovanost, a nešetřit zdravotnickým materiálem na nesprávném místě.
Anna Urbánková
porodní asistentka