Mam tentyz problem,moje dcera babicku jednoznacne pozitivne vnima, tesi se na ni, uci se od ni s nadsenim.Babicka take prijizdi tak nejdriv po sesti tydnech a efekt je naprosto stejny,po dvou dnech katastrofa, nenavistne vyroky, odmlouvani,vzdor. Babicku to mrzi, me take, uziji i dobre slovo i pokaram, ale nic nepomaha, scenar se opakuje. Mrzi mne,ze neprispeji radou, ale sama ji hledam.Dosud jsem hledala chybu jen v babicce, taky se male asi prilis intenzivne venuje a stane se "kdykoli a pro vsechno dostupna",to dite neciti, ze ona za dve dny zase na dlouho odjede.Asi je to urcita profanace, a asi by neskodilo trochu vic "normalniho rezimu" a bezne ignorace pro babicciny vlastni potreby (jidlo,cetba,TV,atd.).Ta nase decka asi vyciti, kde si to hnusny chovani mohou dovolit...U nas to takto je od doby, co mala "zacala rozum brat", nezlepsilo se to.Doufam, ze kolem tech ctyr uz to snad i mala zacne chapat, dosud jsou to ale jen ty prave "uprimne" reakce...Vsichni se v tech chvilich stydime, mrzi nas to, ale napravu jsme nenasli.