když jsem byla těhotná a dělalo se mi špatně, nabádala jsem se, že musím jíst zdravě, takže jsem se vždycky snažila dát si něco dietního, ne smažené, ne ostré atp. Pak mi samozřejmě jídlo nechtnalo a dělala jsem nad ním takové obličeje (určitě zoufale nevychované, že se nade mnou manžel vždycky slitoval a věnoval mi své obvykle nezdravě smažené, kořeněné, vynikající jídlo. Myslím, že jsme tímto bontónu dostáli přecejen úspěšněji, než kdybych od svého původního pokrmu každou chvíli odbíhala zvracet na toaletu :)

Ale i ve stavech netěhotných rádi ochutnáváme od sebe vzájemně různé speciality. Nechodíme do restaurace moc často (tehdy v ranném těhotenství jsme byli na dovolené) a jak se mám jinak inspirovat, co pořád vařit, že....samozřejmě v nějaké supernóbl restauraci víme, co se sluší :)