Danielo, před 20ti lety jsem jako zdravotník na horách nepoznala ihned obyčejné příušnice (až 3.den je diagnostikovala lékařka, která tam přijela kvůli jinému nemocnému dítěti). Dívenka, která je tam částečně prodělala a pak se doléčovala doma dostala následně těžký zánět ledvin a následně zánět mozku (nebo mozkových blan), které jsou častou komplikací nemoci příušnice. Musela kvůli tomu přerušit školu (1.nebo 2.třídu) a myslím že i opakovala ročník, Její rekonvalescence trvala nejméně rok. Měla jsem výčitky, že jsem ji nenahnala do postele dříve - neměla vůbec ani zvýšenou teplotu, jen ji "bolel krk" ale její rodiče mě uklidňovali, že to není vina odloženého léčení (když nebyly příznaky, tak těžko léčit). Lékařka jim řekla, že se jedná o poměrně častou a celkem b ě ž n o u komplikaci příušnic. Trvalé následky nemoc naštěstí nezanechala.
Do školy jsem chodila s klukem (to je asi 25 let), jehož maminka v těhotenství potkala, (tedy nikoli prodělala) zarděnky - tedy osobu nemocnou zarděnkami. Do jaké míry byl postižen nevím, ale na pohled vypadal velmi nemocně (bez vlasů i ochlupení, chybějící snad prsty, "divná chůze, už nevím přesně).
Syn mé kamarádky (dnes je mu myslím 18)měl tu smůlu, že asi ve 4 letech najednou onemocněl myslím že spalničkami (nebo jinou dětskou nemocí), zápalem plic a nakonec měl ještě zánět mozku. V nemocnici byl s horečkami přes 40 několik dní, málem umřel, naštěstí trvalé následky nemá, dnes je OK.
Takže jsem ráda, že se očkuje i proti těmto banálním dětským onemocněním.
Přeji Daniele a jiným neočkujícím rodičům, aby nic podobného nemuseli zažít.