Díky, přesně tak to taky vnímám. Mně se ta "rebelka" narodila jako první a já chtěla být co nejlepší matka. A tak jsem pořád čekala, kdy už sklidím sladké plody mé liberální výchovy a mezitím mi vyrůstal před očima - pardon - čím dál tím větší sprateček. Mám prostě pocit, že jsem to svým přístupem ještě zhoršila. Na druhou stranu mě moc uklidnilo, že tvoje zkušenost praví - budu-li aplikovat to samé na druhou dceru, která je od přírody "sluníčko", nic tím nezkazím. Ta její povaha stejně ke klasickými přístupu vůbec nesvádí. Na druhou stranu - je mi jasný, že ve třech letech jako ta první číst nebude... ale mám-li si vybrat, je jednušší být matkou té druhé, aspoň než nastoupí do ZŠ Ba ne, doufám, že to tak hrozný nebude.