dobry den, s prispevkem svetly i mnoha dalsimi ze srdce souhlasim a doufam, ze vas povzbudily. Jsem 3,5 roku na materske se dvema kluky a resim uz nejakou dobu podobny problem, zijeme ale v zahranici, kde maminky na materske nezustavaji a spechaji do prace, takze prave taky mame problem nejake kontakty vubec mit. Neumim lidem rikat ne, ale doufam, ze se trochu "polepsim", protoze vidim na tech, kteri to umi,ze je to v zajmu jejich pohody a tim i rodiny. Kdyz se clovek styka s lidmi, kteri mu nesedi, ovlivni ho to a zacne pochybovat, to je jasne, zvlast pokud to neni vyvazeno jinymi kontakty. Ja jeste kolikrat poctive premyslim o problemech, ktere resi ta druha osoba, ji ale nas nazor v podstate nezajima, mluvi jen o sobe, resi, resi, a nakonec z toho stejne vyjde, ze oni a jejich ratolesti jsou nejlepsi (a kdyz udelaji nejakou blbost, je to proto, ze nasleduji priklad nasich).
ten problem co popisujete vubec neni o detech, porovnavani nema cenu, navic kazda rodina ma svuj zpusob fungovani a za normalni(=spravne) povazuje trochu neco jineho (v jidle to plati zvlast). Srovnani s holcickami to uz je primo na panaka, i kdyz je to generalizace a vyjimky potvrzuji pravidlo. Ja mam dva kluky dva roky od sebe a ti nesetri sebe navzajem ani rodice:), vetsi samostatnost a vetsinou i sporadanost holcicek bije do oci (starsi uz chodi do skolky, kde to taky mame moznost pozorovat).Navic uz ted ve 3,5 letech je videt, ze kluci si s holkami tolik nepohraji a maji s nimi casteji konflikty.