Moc jsem se pobavila a děkuji za tuto diskuzi. Já jsem si nepřipadala, jako matka zaostalého dítěte. Má první dcera začala sedět velmi brzy, od devíti měsíců sama chodila a v roce a půl uměla říct jak se jmenuje, kde bydlí, kolik jí je let. Také básničky a říkadla nebyl problém. Ve 2 a půl letech šla do školky, sama se najedla, oblékla a nebyly s ní problémy. Ve školce hrála na flétnu, chodila do dramaťáku a do angličtiny. Uměla abecedu. Ale s nástupem do první třídy se vše změnilo. Začaly problémy ve škole, flétnu nechtěla ani vidět a tak dále. Vzala jsem ji na PPP a tam mi řekly, že budou problémy. Moje dcera je dis na co si vzpomenete, není schopná vypracovat nic, na co se nedívá. A že to bude horší. A je to tak. Rok co rok se prokousáváme základní školou a všechno se jí musí nalít do hlavičky. A tak si říkám, není lepší, když si děti počkají a jdou na všechno pomaleji? A kde se zastavila její obrovská rychlost?
Předchozí