Taky tyhle supermatky znám, je mi líto jejich dětí, protože se v 90% ukáže, že je to jen dril a stejně se školní úspěch nedostaví. Můj mladší syn šel do školy a i když písmenka znal asi od dvou let, číst teda neuměl,on miloval poznávací značky na autech a tak každou procházku jsme "četli". Počítat uměl jen při člověče nezlob se , jinak ho to prostě nezajímalo. Básničky ho nebavily a ani ve školce ho do kreslení moc nedonutili. No je ve třetí, má LMD tudíž se neučíme (jakmile se unaví stejně nevnímá) a máme samé jedničky. Ve třídě má jednu holčičku, která pláče za dvojku, protože maminka bude šílet. Kdybych měla šílet za známky (má výkyvy právě podle soustředění) tak už jsem v blázinci. Já jsem spokojená, že do školy chodí celkem rád, má tam kamarády a je v pohodě.