Porod prvního syna,začal tak, že mě odtekla plodová voda a já musela do porodnice i když jsem ještě kontrakce neměla. Na porodním sále jsem byla celou noc, kdy jsem se vůbec nevyspala, protože jsem byla na 6-ti lůžkové "hekárně" kde ostatní maminky během noci postupně porodily. Během příštího dne mě okukovalo spousta lékařů, sester a mediků a stále se nic nedělo. odpoledne se dostavily první kontrakce, stála jsem se ale neotvírala. Večer, aby byl klid a já se mohla vyspat( podle lékaře) mě píchli Dolsin.Začala jsem zvracet a porod se rozběhl naplno. Po několika hodinách jsem byla úplně vyčerpaná. Nakonec jsem odrodila po 48 hodinách císařským řezem. Syn byl utlumený po Dolsinu a musel být kříšen. Po návratu z porodnice mě dlouho trvalo než jsem se z tohoto traumatizujícího zážitku vzpamatovala. Trvalo mi několik let, než jsem vůbec začala uvažovat o druhém dítěti.Druhou dceru jsem rodila po 8-mi letech a něco tak krásného jako byl její porod bych chtěla ještě jednou zažít. Nepříjemné kontrakce trvaly jen 2 hodiny a druhou porodní dobu jsem cítila jen tlaky a na tři zatlačení byla dcera venku. Na závěr bych chtěla říct co tomu pomohlo:předporodní kursy, příjemné prostředí por. sálu ( jednolůžkový box, trvalá přítomnost milé a trpělivé asistentky)a psychika.