Moje predstavy o porodu byly asi trosku jine. O trebicske porodnici jsem si myslela, ze patri mezi dobre. Ted uz si to nemyslim. Kdyz mi zacinaly stahy, chtela jsem zavolat manzela, aby tady se mnou byl, protoze jsem od sve kamaradky vedela, ze jeji manzel tam s ni byl az do porodu, mohli spolu cvicit na mici...Manzel ale byl poslan domu, protoze sestra mu sdelila, ze dneska " to" urcite nebude. Manzel jel tedy domu. Rano "to" podle doktora vypadalo, ze uz to bude. Rekla jsem tedy, ze zavolam manzelovi, protoze jsem chtela, aby byl se mnou, ale lekar rekl, kdo vi jestli to stihne. Manzel to nastesti stihl, narodila se nam krasna dceruska. Po porodu me nechali jeste dve hodiny lezet, malou mi hned po porodu nedali na kojeni, to me mrzelo, protoze na pokoji se uz prisát nemohla. Takze jsme byly na umele vyzive. Behem porodnich stahu mi lekar doporucil, ze bych mohla jit relaxovat do vany, nacez sestra odpovedela, ze vana je spinava! Tak teda zadna vana. Na pokoji jsme byly tri.Kdyz mala plakala v noci, uz se to nedalo vydrzet, tak jsem sla za sestrou, co
s ni mam delat. Ta mi rekla, ze kdyz dite zabreci nemam hned za ni vstavat.Copak nechapala, ze tam jeste spi dalsi dve miminka a ty se mohou probudit a cely kolotoc zacne znovu? A jeste nakonec jidla jako matky , ktere maji zivit sve deti jsme dostavaly hodne malo. A jeste neco, jako prvorodicka jsem sla uz po 4 dnech domu. Svuj nazor si na tuto porodnici budouci maminky jiste udelate samy.