Já jsem v ČK rodila 20.3.2008. Děs a hrůza. Jelikož mi v té době bylo 16 let tak mi to všichni dávali patřičně najevo, chovali se ke mě arogantně, na žádnou úlevu jsem neměla "nárok", protože jsem nezletilá (bylo mi to tak řečeno PA). Jako kdybych nerodila jako každá jiná. Navíc jsem tam s bolestmi přijela v pondělí v 1:00 a rodila ve čtvrtek 3:13 a za celou tu dobu se NIKDO NEPOZASTAVIL nad tím, že nemůžu spát a jsem unavená a tudíž na mě všichni při porodu byli nepříjemní, že netlačím a že se nesnažím. PA na mě na "hekárně" křičela ať laskavě neřvu, že pode mnou spí děti (kdybych opravdu řvala - budiž, ale já jsem se snažila). Vůbec se mnou nebyla akorát na monitor, kdy mi vyhrožovala, že pokud se hejbnu tak se to bude točit znova a bude to ještě horší. Nikdo mi nic nevysvětloval a když jsem se zeptala tak na mě koukala jak kdybych byla bůhví co. Dokonce mi vynadala že chodím do sprchy často. Že jsem mezi jednotlivými kontrakcemi usínala a omdlévala bylo všem úplně jedno. Takže pozitivní zkušenost veškerá žádná. Po porodu na mě zase někdo neustále křičel že tohle dělám špatně (až na jednu sestřičku, ta byla opravdu velice, velice hodná) a tamto taky. Kojením se se mnou nikdo skoro nezabýval a jelikož jsem to díky tomu prostě neuměla měla jsem po týdnu rozdrásané bradavky a přestala kojit v 9 dnech po porodu. Samozřejmě že když jsem rodila ve 3:13 v noci tak mě kolem 7 ráno přijela navštívit rodina i s přítelem a nikdo nebral ohledy, že si OPRAVDU NEMŮŽU JÍT SEDNOUT DO NÁVŠTĚVNÍ MÍSTNOSTI, KDYŽ MÁM DOCELA DOST STEHŮ (nemohla jsem se ani zvednout k postýlce, takže jsem malýho měla u sebe v posteli). Chtělo se mi brečet každou hodinou víc a víc. Už nikdy v životě nechci rodit v českém krumlově a k smíchu jsou mi ty veškeré články o odbornosti a přístupu! Ještě dnes, když je malému rok se mi chce při vzpomínce brečet. Jak mě nechali v bolestech několik dní a bez úlevy, jak se mě nikdo na nic neptal, všem bylo všechno jedno a ještě byli arogantní. Možná z toho důvodu mám teď občas problémy se zdravím (doktorka říkala, že to je všechno nadměrným stresem). Poporodní deprese byla propastní, naštěstí už je pryč. Tohle je ta loajalita? Jo a aby nikdo nemohl podotknout, že jsem si za to mohla sama, když jsem byla v 16 těhotná. OPRAVDU jsem v tom nevinně selhal jak můj gynekolog, který poznal těhotenství až když jsem byla v 5. měsíci (neměla jsem bříško-nic) a i antikoncepce, kterou jsem správně brala a přesto otěhotněla. Naštěstí se o nás přítel stará. Takže závěr: Do krumlova nepojedu ani se slepákem!