Leoni, vidím, že vás postihlo to samé, co nás, a ještě k tomu v tu stejnou dobu. My byli v nemocnici od minulé středy do tohoto pondělka. Míša tam z toho byl dva dny na JIP. Loňskou zimu ji měl 6x a vždy jsme to zvládli doma u okna a s minimem léků. Teď to na něj přišlo nečekaně v autě v SEDĚ navečer, když jsem zrovna vezla babi domů (do Prostějova). Svezli jsme se rychlou, malý namodralý, pozvracený a slinil (a já měla strach, že se jedná o epiglotitidu)... No prostě si ho tam nechali hned na JIP a zachránili ho. Laryngitida - dítko má užší hrtan a proto, když se zduří v rámci nějaké virové (nebo bakteriální) infekce, začne se dusit. Někdo má při viroze potíže s dutinami, někomu to sedá do uší, bohužel našim dětem s užším hrtanem právě do hrtanu a způsobuje dušení... Epiglotitis to u nás nakonec nebyla, ale laryngitida s ošklivým průběhem. Ještě teď je mi z toho zle, vidět, jak dítě s panickým strachem pláče, nemůže se nadechnout a doslova vám vadne v náručí. Z toho se dá jen vyrůst. Doufám, že už nás to v takové formě nepotká... Leoni, určitě vám dají (nebo obvodní) čípky a kdyby to zas přišlo a nepomohl vzduch a zábal na krk, tak jí to dáš. Ale všem nám zde diskutujícím přeji, aby se nám laryngitida velkým obloukem vyhla...