velmi by mě zajímalo, jestli v noci, když spí, stojíte u postýlky a čekáte na nějaký varovný signál, že chce čůrat. Já osobně si to nedovedu představit. A jak víte že to pro dítě není stresující, to vám to samo řeklo? A jak to děláte přes den? Vy ani nevaříte, nejíte, nejdete se vykoupat či na záchod, to jenom sedíte u dítěte a pozorujete jej, kdy vyšle signál? Je vcelku logické(alespoň pro většinu lidí), že když se vzbudíte, tak máte potřebu se jít vyčůrat, po jídle vás to také tlačí, apod. Nevidím v tom nic zázračného. A co budete dělat, až bude dítě starší a bude objevovat svět, začne si samo hrát, to ho budete vyrušovat z činnosti a z radosti a budete ho držet nad nočníkem co půl či třičtvrtě hodiny aby se vyčůral? Mimochodem, u mého syna také neznáme, co je to bolení bříška, přestože má papírové pleny. To záleží na trávení miminka a na tom co spapá(i když pije jenom mléko) a ne že se hezky vyprdí a vykaká nad nočníkem. Já a asi také vy když si chcete uprdnout, nemusíte mít nutně bolení břicha.
Nedovedu si ani představit, jak to u vás musí vypadat, všechno počůrané či pokakané, já taky kolikrát nemám uklizeno, ale že bych si nechala dobrovolně čůrat na postel či podlahu, to opravdu ne. Neštítím se toho(co bych to byla za matku!), po svém psovi to taky uklidím, ale uklízet to několikrát denně... Mám jiné starosti,např. takové maličkosti, co uvařím nejen pro sebe a manžela, ale i pro syna, občas se s ním pomazlit, hrát si sním a pozorovat ho, jak se hezky u toho směje(je mu 7 měsíců) a jak je rád, když ho hladím a laškuji s ním, taky jsme celé odpoledne venku na procházce a strašně rád kouká z kočárku po okolí. A nákup většinou obstarává manžel. Možná se vám to zdá málo, ale pro mě je to opravdu vyčerpávající zabavit dítě celý den. Ale jsem v pohodě, nevystresovaná a užívám si mateřství a nesedím pořád jen u nočníku. Jestli to vyhovuje vám, prosím, ale mě je jedno, v kolika měsících či letech se syn naučí čůrat do nočníku či záchoda, až bude sám chtít, tak se to naučí a rozhodně nic nechci uspěchat. Mějte se fajn a přeji co nejméně počuraných koberců či prostěradel.
Předchozí