Ja si take myslim, ze potrat neni moc prijemne reseni. Kdyz uz by k tomu doslo v mem pripade a ja vedela, ze se mi narodi postizene dite tak bych ho urcite porodila a nechala tomu volny prubeh. Bud by se ve mne a manzelovi probudila materska laska i k postizenemu ditete a nechali by jsme si ho (muj manzel prijima pouze tuto variantu).....anebo bych to nezvladla a dala dite do ustavu a k adopci. Jednou uz je to miminko zplozene a zije, tak ma pravo zit i dale. Ovsem tento nazor mam az po svem prvnim diteti, protoze ted na vlastni oci vidim jak uzasne, krasne, roztomile ty miminka jsou a jak se na ten svet usmivaji a maji chut zit.