Kolego
chápu, že se někomu nechce balancovat na hraně zákona. Budiž. Můžeme pominout i nepříliš šťastný vstup "potrefeného" na tuto diskusi.
Dle mého názoru došlo k chybě v komunikaci a především k pominutí onoho "vzájemného respektu" už v průběhu péče o klientku, přitom nemuselo vůbec dojít k pochybení ve smyslu chybného, nebo poškozujícího zákroku - to je přesně to, co nikdo z nás na diskusi neví a tedy ani nemá právo řešit.
Ostře jste se ohradil před tím, co vám podsouvala Kohnová, já se domnívám, že právě to bylo prvotní příčinou problému - postavení klientky do role podřízeného, méněcenného subjektu, který není schopen porozumět prováděným postupům a je z nich jakoby vyčleněn, stává se pasivním pozorovatelem toho, co se s ním děje. Navíc je "s oblibou" ze strany zdravotníků pomíjen fakt, že se jedná o hluboký zásah do integrity člověka, který je právě v důsledku nedostatku komunikace a nedostaku respektu vnímám hluboce negativně. Soudně uvažující člověk navíc snad pochopí, že zásah lékaře, gynekologa - porodníka do integrity osobnosti je mnohem hlubší, než zásah lékaře - stomatologa.
Uvedené je mnohem častěji příčinou sporů a nespokojenosti, než čistě technické pochybení při provádění zákroků. Spíš se tedy dostáváme k problémům v oblasti etiky, kdy si sice každý může přečíst na chodbách nemocnic s oblibou vyvěšovanou Deklaraci práv pacienta, můžeme se opřít o zákonné normy, tuto otázku upravující, ale stále se setkáváme s jejich nedodržováním, nebo opomíjením. Tak dochází k tomu, že "obtížný" pacient, či klient dosáhne svého, ten "hodný", který není schopen se ohradit a vynutit si své právo ihned, je nucen takovou záležitost řešit teprve následně a často se zraněním na duši.
Komunikace a respekt má tedy fungovat "na místě", nikoliv až následně v internetové diskusi. Tady lze možná doladit drobné nedostatky.