kolego, ano, máte pravdu, točíme se v kruhu.

Zcela upřímně řečeno, to, oč se tu celou dobu snažím, není řešení tohoto konkrétního případu - ten nemá bez podkladů řešení. Snažím se vás přivést k tomu, abyste se pokusil změnit úhel pohledu z toho lékařského, k tomu druhému - tedy pohledu pacienta - klienta.
V každém případě jako lékař stojíte na piedestalu určité výlučnosti, jako lékař patrně nikdy nezažite pocit bezmoci, protože i kdybyste stál na tom nezáviděníhodném druhém břehu, vždy s vámi budou jednat jako s kolegou, který ví.
Většina lidí není schopná ve vypjatých situacích reagovat s chladnou hlavou a porod je bezesporu vypjatá situace pro rodící ženu. Těžko bude porod bez komlikací extrémně vypjatou situací pro zdr. personál. Zatímco rodící žena je zcela vystavena všanc personálu (těžko odkráčí z porodního sálu rodit jinam), personál má volnější pole působnosti, v obecné rovině jde o to, sladit tyto odlišné pozice do roviny, směřující k jednomu cíli.
Nešlo tu o to, přisoudit někomu jedinou pravdu, nebylo to ani možné. Možná se nám tu sešly dva úhly pohledu, které nemohou dojít shody, ale mohou určitým způsobem pomoci ke sblížení protikladů.

Jde jen a jen o hledání cesty, aby pacient - klient, pobývající ve zdr. zařízení, ať už je důvodem pobytu cokoliv, neodcházel s pocitem, že byl vnímán jako otravný hmyz, narušující bezchybnou sterilitu prostředí - nejen v tom fyzickém slova smyslu.
Jsem toho názoru, že ten, kdo chce, porozumí.