A to já zase ano!!!
Nevlastníme žádnou hlídací babičku ani slečnu , tudíž kde jsme my, jsou i naše děti. Kojit jsem začala v březnu 1996 a s malou přestávkou kojím dodnes. Vzhledem k tomu , že se nebráním ani myšlence na další dítě , budu zřejmě kojit ještě dlouho. Možná není problém přizpůsobit program na 1 rok , ale přizpůsobit ho na 4 roky a více už podle mě problém JE. Přece nemůžu staršímu synovi říct , že na výlet nepojedeme , protože si musím doma vychutnat kojení ! Taky např. doba strávená u lékaře se může velmi citelně protáhnout a pak je dle mého názoru lepší dítě nepohodlně nakojit hned, než ho řvoucího vláčet domů.
Pro mě je kojení také příjemnější doma v klidu , ale mým dětem to bylo vždycky úplně jedno .
Jinou stravu mohu nabídnout, ale když ze mě syn cítí mléko, tak ho rohlíkem neopiju .
Co se týká poslední myšlenky o ulicích patřících všem , tak to mě pěkně nadzvedlo.Pohled na matku kojící na veřejnosti je určitě příjemnější než pohled na všudypřítomné bezdomovce , vajgly a chrchlance.
Chápu , že některé ženě může být líto , že dítě nemá a já ano , ale tuto lítost může stejně tak vzbudit i pohled na kočárek, na těhotnou ženu či hrající si děti.
Asi nejsem tak duchovně založená , jako pisatelka tohoto příspěvku. Pro mě je zkrátka kojení běžná součást života.
Takže na veřejnosti nekojíte?
Já ano!!!