Jak já zvládnu dospívání kluků,to nevim.Občas v tom lítám jak nudle v bandě.Ale mohu hodnotit své rodiče(je mi 39 let,tak snad už můžu).Tatínek měl zásadu,že říct se může všechno a projevený názor je námět k diskuzi a ne urážka,útok apod.A na čem jsme se domluvili,to se dodrží oboustraně.Byli,a pořád ještě jsme,rovnocení partneři pro diskuzi,taď už bych řekla že i velice dobří kamarádi.Maminka je jiná.Názor,pokud je odlišný od jejího vnímá jako útok svou osobu a podle toho reaguje.Vím že je taková a už jí tak dokážu brát.Když mi bylo -náct,tak jsem to nedokázala a měli jsme spolu ošklivé rozepře,které mi vyčítá občas dodnes.