Dobry den,
precetla sem si temer celou diskuzi a mam takovou radu neradu. Je mi 24 a od narozeni jsem mela problemy s atopickym ekzemem. Neni to nic prijemneho, ale da se s tim zit uplne plnohodnotny zivot. Clovek se ale nemuze omezit jen na urcity typ lecby ci urcity pripravek. Indulona je fajn, ale ne na moc dlouhou dobu. Nejvetsim nepritelem osklive vypadajiciho ekzemu je poceni. V mistech, kde se clovek poti vice (v ohybech - na rukou, na nohou-pod koleny a za krkem) se stav vetsinou zhorsuje. Sama jsem prosla lecbou u ruznych dermatologu. Nakonec jsem ale zjistila, ze moc nezalezi na tom, jestli clovek navstivi pani primarku nebo radovou lekarku. Pocet preparatu urcenych pro atopicky ekzem je znacne limitovan.
Rozhodne nepropadejte beznadeji. Jsou periody, kdy je to "lepsi" a pak zase kdy je na tom clovek "hure". Sama mam ted zkusenost, ze ke zhorseni dochazi za nestabilniho pocasi - na jare a na podzim. Take vim, ze beheme zkouskoveho obdobi dochazi k jakemusi maleho zhorseni. Kazdopadne musim uznat, ze od takovych 17 je ekzem na ustupu a ja uz sama vim (snad nekdy lepe nez ma lekarka), jak a cim citliva mista v dobe "krize" osetrit. Celkem se mi dari udrzovat si tento kozni omyl od tela. Jen staci vydrzet. Vysledky se dostavi...

PS:Rozhodne homeopatie je take jednou z cest (na chvili)