Ahoj,
možná nejsi ve většinovém souladu, ale já s tebou souhlasim na 100%. V porodnici mi malej pořád brečel, celé noci jsem prochodila na chodbě, abych nerušila ostatní 3 maminky jejichž děti vzorně spaly. Přes den se spát nedalo. Modlila jsem se ať si sestřičky prcka vemou alespoň na jednu noc, ale slyšela jsem stejnou odpověď, co budete dělat doma? Domu jsem přišla úplně vyřízená. Asi z toho, že jsem se celých 5 dní v porodnici vůbec nevyspala a neměla čas na regenaci jsem dostala zánět do šití.
Doma jsme to vyřešili, manžel si vzal dovolenou (dítě má milé sestřičky dva rodiče!!! takže nejen maminka musí být 24 hodin v pohotovosti) a malýho mi nosil jen na kojejí, Já se poprvé po 5-ti dnech vyspala!!! Ten božský pocit spát alespoň dvě hodiny v kuse byl k nezaplacení. Jeden den stačil a cítila jsem se mnohem lépe. Věřím tomu, že nebýt slavný rooming in, měli jsme s malým mnohem lepší start. Teď už jsme sžitá dvojka. Ale po pravdě vzpomínka na porodnici mě celkem odrazuje od toho mít další dítě. Stejný pocit beznaděje už v životě nechci zažít.