Monty,,

ja myslim, ze otazka porodit postizene dite neni v tom, jestli se mu budou deti smat. Mnohem dulezitejsi je, aby si rodice dali otazku - budu se moci o sve postizene dite postarat az do jeho smrti? Nebo, bude se moci s timto postizenim postarat sam o sebe??? Mam dostatek casu, energie a penez ktere mohu svemu postizenemu diteti dat. Pokud rodice zjisti, ze ne, ze by nebyli schopni toto svemu postizenemu diteti zajistit a nesnesli by, ze dite bude "pohozeno" nekde v nejakem ustavu, tak si myslim, ze by je nikdo nemel odsuzovat za to, ze se rozhodnout k potratu. Pokud rodice zjisti, ze jsou schopni toto vsechno obstarat, pak faj, je to moc krasne, ze se rozhodnout dat zivotu sanci.

Ja nevim, co bych delala, v takovem pripade. Vim jen jedno, nedopustila bych, aby se tento "zivot" trapil nekde v ustavu za hroznych podminek. To mi prijde milosrdnejsi tento zivot radeji ukoncit v uplne rannem stadiu. Vis, i zvirata se radeji usmrcuji, nez aby trpela. Smrt je milosrdnejsi bolesti.