No tak to ti nezbyde asi nic jinýho, než se s tím smířit...když je vlastně všechno v pohodě, značka ideál.

Při čtení Tvého posledního příspěvku jsem si vybavila otřepané hospodské historky o tom, jak muž v hospodě uráží nebo tluče ženu, ta se uchýlí pro ochranu k nějakému hostovi, a ten, když se hotoví násilníkovi dát po hubě, náhle stojí nejen proti násilníkovi, ale i proti té dámě, která najednou otočila, protože si přece od úplně cizího chlapa nenechá mlátit svého miláčka, co ji má přece hrozně rád, protože jinak by ji netlouk"....

Jinak musím přiznat, že čím dál víc sympatizuju spíš s Tvým manželem, než s Tebou. Přijde mi, že ty historky o něm sem opravdu píšeš jen proto, aby ses bavila našimi reakcemi (a že jich vždycky je a hojných, protože klobouk dolů, píšeš opravdu dobře a čtivě). Protože z věcného hlediska se mi nezdá, že bys něco opravdu řešila - tenhle příspěvek je asi pátý v řadě, který je v podstatě o tomtéž.