Čekám druhé mimino, až se narodí, děti budou od sebe 2 roky a měsíc.

Prostě to tak je a šmytec. Hlídací babičky nemáme, jídlo jsem řešila u malého do roka polívkama a skleničkama, od roka baští to samé co my. Používáme papírové plenky a jsme většinu času venku... Věnuju se mu doma jak mi to vyjde s prací kolem, a jak on má náladu. Když si chce číst, všeho nechám a čteme si, když chce mlátit autem do podlahy, ať si spánembohem mlátí, aspoň mám čas vyluxovat....

Chci říct, že mám pocit že žádný ideální rozestup mezi sourozenci neexistuje, každá varianta má své pro a proti, jen by se to asi nemělo tak prožívat, abych měla energii i na sebe a na manžela a na kamarády a život kolem sebe...

Dětem zdar!