Se sestrou sme od sebe 5let s bratrem o dost víc nemužu souhlasit s tím že by sme si nerozumněly.Naopak sestra mamce pomáhala byla sem její panenka a bratr mě rád bral ven hrali si se mnou oba dva.Vzath mezi sebou máme skvělý do dneška i naše děti si rozumnějí.Myslím si že pořidit si děti tak blízko po sobě je věc každýho,mně to příjde trošku jako dobrovolně se zcvoknout.Je sice pěkný že to je na naráz a děti sou partáci,ale ne vždy to tak je.Mám jedno dítko a druhý chci až půjde do školy asi tak za tři roky a nepříjde mi to jako tragedie a nepřipadám si jako chudinka co do toho spadne znova.Přijde mi to normální malej bude o dost víc samostatnější a nebude mne už tak potřebovat já budu mít čas na mímčo a všechno bude v klidu a pohodě.Žádnej stres,nervy cvokhause navíc v tom vidím plus jak pro mne,dítě ale i hlavně tatínka.Nejen že se má čas se vzpamatovat z prvního dětátka,ale může si užívat jak dítě tak mamču než příjde to druhé.Což nevim jestli je možné když některé z vás maj děti fakt hodně brzo po sobě.Ale jak sem psala je to každýho věc jen sem chtěla říct že my matky s jedním a druhým až za dlouho nejsme chudinky ani naše děti.Kde vy vidíte mínus my zase plus a obráceně,ale o tom je život ne?super matky